Kučerová II.



"Kvůli tomu sis mne, Petře, nechal zavolat?" zeptala se s pocitem, že se tváří naprosto idiotsky. Čekala všechno možné, jen ne tohle. "Chceš říct, že tě taková věc zajímá?" Znovu ten plachý úsměv a šéf nejistě rozpřáhl ruce. "Nikdy sis nevšimla, že když přijdeš ke mně do kanceláře, do dvaceti vteřin mám naprosto nesnesitelnou erekci?" Jako na dotvrzení svých slov si přitiskl obě ruce na stehna. Nemohla ani předstírat, že nevidí rytmicky se pohybující hrbol na jeho kalhotách po celé délce poklopce. Ten pohled jí okamžitě vyvolal nesnesitelný tlak v podbřišku. Dlouhá léta svého nadřízeného milovala, vždycky se domnívala, že beznadějně a teď nebyla chvíli schopna slova. To přece nemůže být pravda. To by byla klika, jak z červené knihovny, napadlo ji v prvním okamžiku. Jenže Petr tam dál stál s kalhotami napnutými přes ztopořený pyj a pohlížel na ni s rozpačitým, trochu vyčkávavým výrazem, a Šárce v té chvíli připadalo, že svět kolem ní odlétá někam do dálky a v centru celého vesmíru zůstává jen ona a ten na dosah ruky stojící a přece dosud tak vzdálený muž. Nikdy v práci nenosila nic jiného, než bílý plášť a sporadické prádlo pod ním. Laboratoře byly dobře klimatizované. Aniž si uvědomila co dělá, prostrčila ruku navyklým pohybem zapínáním pláště a zajela prsty za gumu kalhotek. Teprve jeho rozšiřující se zornice jí připomněly, že tentokrát není uprostřed erotického snu, že to, co tak častokrát viděla ve svých představách, a co ji vždy přinutilo k osamělému tichému a nikým nepozorovanému rychlému masturbovaní, je neuvěřitelná, ale naprostá skutečnost. Přesto nedokázala vytáhnout ruku zpět. Horká tepající krev ve spáncích a svíravá křeč prudké touhy ve slabinách byly silnější než ostych. Lůno, tak často se překrvující a téměř neustále vlhké, přivítalo její prsty s nedočkavou dychtivostí a rozkoš, kterou ten dotyk vyvolal, jí na rtech vyvolala dušený vzlyk. Jako hypnotizovaná hleděla na svého šéfa, jak si pomalu rozepíná zip uzavírající přístup k orgánu, který dával jasně najevo jeho touhu. Petr patrně pod pracovními kalhotami nenosil žádné další zbytečné části oblečení, protože sotva jezdec zipu sjel do nejzazší dolní polohy, ztopořený úd se vydral v celé své délce ven a zůstal trčet šikmo vzhůru s mírným pohupováním, jak v jeho topořivých tkaních pulzovala krev. S pocitem, že se před jejím zrakem odehrává nějaký zázrak, sledovala mohutný tmavě rudý žalud, zvolna se vyprošťující ze sevření růžové a na pohled lákavě hebké předkožky, jako by se jí před očima rozvíjel nějaký pohádkový květ na konci dlouhého a silného stvolu. Vůbec si neuvědomovala škubavé pohyby svého zápěstí, kterými zprudka vytahovala a zasunovala dva prsty do pochvy, jejíž horkým a sekretem pokryté stěny se svíraly hladovými stahy nesnesitelné touhy po orgasmu. Petr svěsil ruce a jeho levička se pomalu sevřela kolem kořene penisu. Dlaň obemkla tělo pyje a zvolna se posunula vzhůru, přetahujíc řasu předkožky zpět přes rudou hlavu rozevírající na svém vrcholu oválnou štěrbinu. Sotva ten pohyb dokončila, prudce se vrátila zpět, a pak se Petrovo zapěstí rychlým tempem rozkmitalo. Každý pohyb od těla byl prudký, jako by si chtěl úd vytrhnout z podbřišku, zpět se jeho ruka vracela o poznání pomaleji, což dávalo vyniknout klouzavému pohybu předkožky znovu a znovu se vracející za tvrdou hranu tmavě lesklého žaludu. Na okamžik přeskočila očima na Petrovu tvář. Mezi rozchlípenými rty mu ze strany na stranu bloudila špička jazyku a jeho oči se s hladovým výrazem upíraly na její ruku mizející v pracovním plášti a zmítající se křečovitou úpornou onanií. Vrátila se pohledem zpět pravě včas, aby spatřila první paprsek spermatu, který vyrazil z hrotu pyje následován dalšími slzami. V pravidelných náporech se řinuly z údu, kolem něhož teď dlaň kmitala tak rychle, že její pohyb splýval v jedinou rozmazanou šmouhu z níž chám odletoval v dlouhých kapkách na všechny strany. Petr řičel jako dusící se hřebec. Aniž přestala pohybovat svými prsty uvnitř lůna, přitiskla palec na poštěváček a v několika okamžicích také ji zachvátil orgasmus takovým náporem, že ulekaně vykřikla a pak dlouhé vteřiny sténala, jak se její dech prodíral hrdlem sevřeným dusivou rozkoší, která ji v rychlých vlnách zaplavovala celé tělo. Zapotácela se a zadkem se opřela o pracovní stůl za sebou, protože měla strach, že slabostí upadne. Chvíli na sebe mlčky zírali a pak Petr tiše řekl. "Chtěl jsem se tě zeptat na některé věci, ale teď už je to myslím zbytečné. Půjdeme dnes ke mně nebo k tobě?" Jen zvolna popadala dech a tak přerývaně odpověděla: "Nechám to na tobě, ale hlavně ať jsme tam co nejdřív." Otřel si ruku pokrytou bílými hustými kapkami o její plášť a zdvihl telefon, aby zavolal taxi. Cvak. Sestra Švejnohová vypnula počítač. "Koukám, že nad tím sice ohrnuješ nos, ale předkožku taky," jedovatě utrousila při pohledu na Karla, masírujícího si dál své přirození. "Snad si ho dohoníš už doma, ne?" "Sestři, nebuďte na pana doktora tak přísná," ozvala se majitelka knížky, právě dokončující zběžný úklid, a chlácholivě vzala Marii za ruku. "Myslela jsem, že bychom mohli chvilku posedět. Jestli tu máte skleničky, tak jsem koupila krabici červeného. Je to španělské přírodní, mně moc chutná." Doktor Machač tázavě zdvihl obočí. Situace se začala vyvíjet zajímavým směrem. Něco v hlase paní Kučerové zarazilo i Marii. Malá část jejího já, která jí občas podstrkovala sny se zápletkou pod obojí, jí zašimrala v podbřišku. Rychle si vyměnila s Karlem významný pohled a otočila se ke skříni s nástroji. Už už se natahovala pro šampusky, ale pak si to rozmyslela a vytáhla ze spodní zásuvky doktorova psacího stolu tři usmolené decilitrové panáky. Paní uklízečka potěšeně tleskla rukama a vyčarovala z přístěnku kartónek vína. Sestra umyla a utřela sklo a rozestavila je na stole. Protože všichni přítomní byli slušní lidé, a ti jak známo nepijí z cizími osobami, musel být první přípitek samozřejmě na tykání. Paní Kučerová byla vybavena na cestu životem křestním jménem Elvíra a brčálově zelenými spodními kalhotkami, jak záhy doktor spatřil, když se proti němu posadila na pacientskou stoličku s koleny trčícími široko a vysoko do místnosti. Marie si s pobaveným výrazem sedla kousek od ní, pro změnu s levým lýtkem přehozeným přes pravé stehno. Na šířku zabírala snad ještě větší prostor. Doktor, který zvažoval, zda by neměl alespoň na chvíli svůj penis skrýt do poklopce, se té myšlenky při nastalém výhledu s povzdechem vzdal. Berou mne holky pěkně do presu, řekl si. "Nebude vám dvěma vadit, když si to konečně udělám," zeptal se a začal si zase honit ocas. "Jak na mne vystrkujete ty svoje píči, nemůžu to už vydržet." "Ale já mám přece kalhotky," pípla Elvíra. "Není to škoda, sestři," zarazila se, ale hned pokračovala, "totiž Maruško. Nechceš to Karlovi udělat ty, ať se nemusí trápit sám?" "Elvi, ty jsi hodná holka," ocenila návrh Marie, "ale myslím, že si ho takhle my vychutnáme líp. On je Kája ostatně zvyklej, honí si to svoje tágo skoro pořád." To bylo na chudinku Elvírku moc. Servala ze sebe kalhotky, a oběma rukama se popadla za přirození. Její blond ochlupení se lesklo zvlhčujícím sekretem a překrvením zrudlá rýha se vyzývavě šklebila. Doktor začal zrychlovat práci svého předloktí. Marie položila masturbující Elvíře ruku kolem ramen a naklonila se k jejímu uchu. "Nenechala bys mne chvíli ti jí lízat?" zeptala se šeptem. "Ježkovy voči, ty bys mi to chtěla udělat? To by byla senzace." Elvíra okamžitě odskočila ze stoličky na vyšetřovací lůžko, padla na záda a vytrčila nohy do prostoru. "Udělej mi to kundou," zaškemrala, "to mám nejraději." Marie vydala jen táhlé úúú a vrhla se na ní. Jedno stehno provlékla pod Elvířinou nohou, druhé jí položila přes břicho a jejich lůna se srazila v zuřivém náporu. Doktor povytáhl obočí, "teda holky, vy byste mohly mezi těma svejma kundama mlýt obilí," řekl uznale a několika posledními tahy si přivodil ejakulaci. Už druhou toho dne, ale nebál se a nešetřil silami. S tím materiálem, který měl teď před sebou, mu nebezpečí absence erekce asi hned tak nehrozilo.

předchozí povídka další povídka náhodný výběr





Online porn video at mobile phone